Kázání
Jak bývá při rodinných bohoslužbách zvykem, kázání mělo volnější formát a zčásti probíhalo diskusi s přítomnými dětmi.
Bohoslužba vycházela z následujícího biblického textu:
Marek 4, 35–41
(33) V mnoha takových podobenstvích k nim mluvil, tak jak mohli rozumět.
(34) Bez podobenství k nim nemluvil, ale v soukromí svým učedníkům všecko vykládal.
(35) Téhož dne večer jim řekl: „Přeplavme se na druhou stranu!“
(36) Opustili zástup a odvezli ho lodí, na které byl. A jiné lodi ho doprovázely.
(37) Tu se strhla velká bouře s vichřicí a vlny se valily na loď, že už byla skoro plná.
(38) On však na zádi lodi na podušce spal. Učedníci ho probudí a řeknou mu: „Mistře, tobě je jedno, že zahyneme?“
(39) Tu vstal, pohrozil větru a řekl moři: „Zmlkni, utiš se!“ I ustal vítr a bylo veliké ticho.
(40) Ježíš jim řekl: „Proč jste tak ustrašení? Ještě nemáte víru?“
(41) Zmocnila se jich veliká bázeň a říkali jeden druhému: „Kdo to jen je, že ho poslouchá i vítr i moře?“